Malíř

Emil Filla

Emil  Filla

Biografie

Emil Filla se 4. dubna 1882 v Chropyni na Moravě. V roce 1900 podnikl první studijní cestu do Vídně. Od roku 1903 do roku 1906 studoval na pražské umělecké akademii u profesorů Thieleho a Bukovace. Od roku 1907 do roku 1908 se v Praze vystavoval se skupinou OSMA (Vincenc Beneš, Othon Coubine, Antonín Procházka, Bohumil Kubišta, Max Horb, Willy Nowak, Bedřich Feigl) Od roku 1909 byl členem svazu umělců Mánes, kde působil jako vedoucí zástupce a organizátor, s přerušeními až do zrušení v roce 1951.1906-1914 následovaly pravidelné pobyty v Paříži s blízkými kontakty s Picassem, Braquem, Grisem, Chagallem, Karsem, Jacobem a Apollinairem. Od roku 1914žil v Nizozemsku v exilu. Tam v roce 1917 spolupracoval s T. van Doesburgem a P. Mondrianem na prvním čísle revue „De Stijl“. 1919-20 založil a vedl československé velvyslanectví v Haagu. Mezi dvěma světovými válkami žil střídavě v Praze a Paříži. Od roku 1939 do roku 1945 byl kvůli antifašistickému postoji internován v koncentračních táborech Dachau a Buchenwaldu. V roce 1945 se stal profesorem na VŠUP v Praze. Kromě umělecké práce se zabýval také teorií umění a historií umění. Stal se spolupracovníkem uměleckého časopisu „Volné směry“. Emil Filla zemřel 6. října 1953 v Praze.

Obrazy